Děje se něco?

08.10.2019

Uběhl už nějaký čas od doby, kdy jsem naposledy něco napsal či přidal příspěvek... No, není to tak úplně pravda.

Cosi mě žene kupředu, do míst, která jsem asi ještě zcela neobjevil. Život a jeho sled se mi mění každým dnem tak, jak jsem dosud nikdy nezažil a přiznám se, že občas tápu.

Za několik týdnů přijde na svět holčička - "moje/naše" dcera. Nastoupil jsem do nového, pro mě velmi mile vnímaného pracovního kolektivu/rodiny - Člověk v tísni.

A píšu... Pracuji na jistém (pro mě) nepříliš snadném projektu, v rámci něhož tak nějak - docela neúmyslně - přehodnocuji svou minulost, zejména pracovní.

Asi je vám jasné, že když se mi v hlavě sejde změť všech myšlenek souvisejících nejen s tím, o čem se tu zmiňuji, mám co dělat, abych se nezbláznil - "naše" holčička, nová práce, (spíše než snaha) ohromná potřeba psát, tisíce nápadů na vše (ne)možné, jisté obavy o budoucnost...

A někdy je prostě zapotřebí vypnout, nic nesledovat, nic nekomentovat, netvořit nic, co by bylo hned na očích - stát se dočasným přízrakem sám sebe.

Navzdory všemu jsem stále TADY, byť nepatřím mezi každodenní facebookové ani blogové přispěvatele. Jsem už takový - dělám věci jen proto a jen tehdy, když sám chci (je to mé "prokletí", jež mi usnadňuje i komplikuje život).

Chtěl jsem vám dát vědět, že Hloupý Honza - to jsem já - neemigroval, nežije v samotě a odloučení a rozhodně nepřestal tvořit to, co tvořil dosud. Občas to jenom chce naplnit šuplíky, aby bylo z čeho vybírat.

A tak vřele děkuji všem, kteří mě sledují a čtou! Věřte, že jsem zdaleka neskončil, ba naopak.

Jo...málem jsem nezapomněl - aby toho nebylo málo, taky jsem se zasnoubil.